Státy bývalé Jugoslávie (8. ročník)

STÁTY bývalé J U G O S L Á V I E
(do války – 1991)

Jméno „Jugoslávie“ vlastně znamená země „jižních Slovanů“. Jugoslávie vznikla po rozpadu Rakousko-Uherska (1918) jako Království Srbů, Chorvatů a Slovinců; v roce 1929 došlo k přejmenování na Jugoslávie. Toto království bylo politickým spojencem Masarykova prvorepublikového Československa.

Za druhé světové války byla země okupována nacistickým Německem. Divoká příroda (známe ji všichni z filmů o Vinnetuovi) a odvaha místních obyvatel způsobily, že nacisté neměli zemi zcela pod kontrolou. Po válce ubránili Jugoslávci svou zem i před tlakem Stalinova SSSR.  Země se rozpadla v důsledku občanské války 1991-1995.

Původní rozloha Jugoslávie:  zhuba 3 ČR (255 tisíc km²).                                         Původní počet obyvatel:         23 miliónů                                                                   Hlavní město:                         Bělehrad (Beograd; dnes hl. město Srbska)

Použij atlas na s. 38 a 39:

SRBSKO (Bělehrad)
Rozloha: 88 tis. km² (největší stát bývalé Jugoslávie)
Obyv.: téměř 9 mil.   (opět nejvíce)
– na severu země leží úrodná Vojvodina (s maďarskou menšinou); město Novi Sad
– na jihu se po občanské válce odtrhlo Kosovo (s albánskou většinou – téměř 90 %)
Nejznámější Srbové: Nikola Tesla (fyzik)
Novak Djoković (tenista)

 

SLOVINSKO (Lublaň): nejvyspělejší země býv. Jugoslávie (člen EU; mají euro) Rozloha: 20 tis.km²
Počet obyv.: 2 mil.
Povrch: Julské Alpy (Triglav, 2864 m – nejvyšší v bývalé Jugoslávii)
Postojna (největší jeskyně Evropy; kras je slovinské slovo!)
Známý Slovinec: Josip Plečnik (podílel se v době T. G. Masaryka na opravě Hradčan)

 

CHORVATSKO (Záhřeb): člen EU (od r. 2013; do července 2020 je předsednickou zemí EU)
Rozloha: 56 tis. km²
Počet obyv.: 4 milióny
Moře:      Jaderské (u něho leží Dalmácie; méně turisticky známé vnitrozemí se jmenuje Slavonie)
Přístavy:  Šibenik, Split, Zadar, nejkrásnější je asi Dubrovník
Některé ostrovy (je jich přes tisíc):  Krk, Hvar, Korčula…
Měna: kuna (jediná světová měna pojmenovaná po zvířeti)

 

BOSNA a HERCEGOVINA (Sarajevo)                                                                             V Sarajevu se v roce 1984 konaly XIV. zimní olympijské hry.                                     1992-1996 bylo olympijské město Srby obleženo. Z kopců nad Sarajevem ho z děl a minometů celých 1429 dní odstřelovali (nejdelší obléhání v dějinách moderního válečnictví); denně na město dopadlo 300 granátů.                                                                          Bylo tu zabito 11 tisíc lidí (z toho 1600 dětí)                                                                                               https://cs.wikipedia.org/wiki/Obléhání_Sarajeva                                         „Vydržíte těch pár hodin ve frontě… s vodou nějak prokličkujete domů. Uděláte si oheň – z nábytku, z parket… skvěle hoří i kožené tašky.“  (vzpomínka z blokády)                                                                                               V bosenském městě Srebrenica Srbové v červenci 1995 zavraždili více než 8 tisíc mužů, žen a dětí. Jde o největší masakr v Evropě po druhé světové válce.                                               V turistickém Mostaru (obrázek nahoře) ostřelovači zastřelili dva tisíce lidí (a zničili starý osmanský most přes řeku Neretvu – dnes je opraven).

ČERNÁ HORA (Podgorica)
– v přístavu Bar končí železniční trať z Bělehradu (jedna z nejextrémnějších na světě; samý tunel)
– rafting v kaňonu řeky Tara (jeden z nejhlubších na světě!)
Záliv: Boka Kotorská (nejdeštivější místo Evropy – 4.626 mm srážek)                              – staré město Kotor

 

SEVERNÍ MAKEDONIE (Skopje)                                                                                      v zemi žije albánská menšina (Albánka byla i zde narozená Matka Tereza)
překrásné Ochridské jezero (město Ochrid – byzantská památka UNESCO)

Kosovo (Priština)
Rozloha: jen 11 tisíc km²
Obyv.: méně než 2 milióny (velká emigrace; nezaměstnanost)
Státoprávní poměr dosud nejasný. Ve válečných letech zde pomáhali i naši vojáci:

Chcete vidět místa bývalé Jugoslávie, kde se v šedesátých letech natáčely slavné filmy podle románů Karle Maye..?

Příspěvek byl publikován v rubrice 8. A, 8. B, Třídy a jeho autorem je Druhý stupeň. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Komentáře nejsou povoleny.