NAŠE DĚTI POD TATRAMI (23.-27.9.2013)

 

Návštěvou našich dětí u slovenských přátel se završilo pět let partnerství mezi ZŠ Habrmanova a Základní školou Komenského ve Svitu. Desítky žáků obou škol už využily možnost vzájemného setkání, poznání partnerské školy i krás hostující země. Zatím poslední skupina šestnácti dětí navštívila s jejich učiteli Slovensko na sklonku letošního září.

Po pětihodinové cestě vlakem se nám Tatry schovaly za oblačnou clonou, ale předpověď indiánského léta na sebe nedala příliš dlouho čekat. Ještě v úterý během celodenního putování ze Štrbského na Popradské pleso (a blízký symbolický hřbitov obětí velehor) jsme slunko dlouho marně vyhlíželi, ale polovina týdne přinesla tak krásné počasí, že se o něm mohlo obyvatelům Čech v těchto dnech jenom zdát.

Zlatým hřebem letošní cesty Červenky do Svitu se tak nestaly Tatry, ale středeční výlet za historií i současností Spiše, historické oblasti severního Slovenska. Hezký den začal slavnostním přijetím u zástupce pana primátora v sálu zdejší radnice. Už za nádherného počasí jsme pak autobusem vyrazili na východ do Staré Lubovni na návštěvu tamního hradu. Vzácná zčásti zrekonstruovaná památka (střeží i kopie polských korunovačních klenotů) nabídla dětem zajímavou dějepisnou hodinu s praktickou zkouškou rytířské zbroje i prohlídku zdejších interiérů. Po prohlídce skanzenu (dřevěný řeckokatolický kostelík, rolnické usedlosti a domky řemeslníků) a dobrém obědu v blízké Kolibě už byl čas na exkurzi v nové expozici lidových řemesel a lihovarnictví „Nestville Park“ v blízkém Hniezdnem (nejstarší doložený lihovar na území Slovenska).

Hezké počasí nám přálo ještě čtvrteční dopoledne, kdy si nás opět přitáhly vrcholky majestátných Tater. Tentokrát směřovaly naše kroky do Tatranské Lomnice, kde se nám majitel Ski muzea svěřil s nejcennějšími exponáty své 20 let budované sbírky (nejen) lyží – mohutné závodní boby, horské vybavení vojáků 1.světové války atd.  Zajímavým byl i krátký pěší výlet do unikátní zamokřené lokality (národní přírodní rezervace) Pramenisko, kde jsme z povalového chodníku a vyhlídkových plošin nahlédli do zajímavého ekosystému s vysokou hladinou spodní vody. Po obědu ve školní jídelně mateřského Svitu už následovaly typické dětské radosti: bowling a nákup suvenýrů v popradském obchodním centrum MAX a netrpělivě očekávané Aquacity Poprad s večerní laserovou show.

 

Když jsme se v pátek s našimi pozornými hostiteli loučili, byly Tatry již opět decentně schovány za bílým závojem. Těšíme se na ně zase za rok a to se všemi dalšími žáky, jejichž rodiny mohou (opět v příštím květnu) poskytnout na týden přístřeší slovenskému žáčkovi-žákyni. Podpořte prosím i další pokračování této vzájemné výměny, která dětem nabídne hezké dva týdny výletů a hlavně vzájemného poznávání národů, které sdílejí společnou minulost a které si (nejen jazykem) rozumí tak, jako žádné jiné.

Komentáře nejsou povoleny.