9.A Pečící výzva

I v době distanční výuky jsme se rozhodli pomáhat ostatním. Vyslyšeli jsme výzvu českotřebovské skupiny Šijeme roušky a zapojili jsme se do pečení pro domovy důchodců. Děvčata ze třídy doma napekla různé buchty, koláče a další jiné dobroty, které jsme následně předali na místa určení a udělali jsme tak radost spoustě babičkám a dědečkům.

Moc děkujeme všem, kteří se do pečící výzvy zapojili, děkujeme i Vám rodičům, vážíme si toho.

Eliška Fučíková a Iva Plachá

9.A Máme mikiny!

Na začátku školního roku jsme se rozhodli objednat třídní mikiny. Místo limetkové nebo mátové, o kterých se dříve diskutovalo, jsme se nakonec shodli na černém podkladu a ohnivém nápisu “absolvent”. Po objednání jsme se nemohli dočkat až přijdou, a pak jsme samozřejmě měli radost, protože mikiny vypadají úžasně. Hned je to zahájení školního roku o něco lepší, když si ho máme čím zpříjemnit 🙂

                                                                                              Vendy Frnková, 9.A

Adaptační kurz 6.A

Třída 6. A měla ve dnech 22. – 23. září 2020 naplánovaný adaptační kurz, díky kterému jsme se měli lépe poznat s novými spolužáky, naučit se spolu komunikovat a “táhnout za jeden provaz”.

První den dopoledne za námi přijely pracovnice Pedagogicko – psychologické poradny Ústí nad Orlicí  a připravily si pro nás program zaměřený na podporu pozitivních vztahů ve třídě a tvorbu třídních pravidel.

Po obědě jsme se pěšky vydali do PINGUin parku v nedaleké obci Přívrat . Zde si každý mohl vybrat z aktivit, které areál nabízí – sjezdové káry, bungee trampolína nebo střelba lukem. Po procházce a sportovních výkonech všem vyhládlo a mohli jsme si vychutnat opékání. Zpátky do České Třebové jsme se poté vrátili autobusem.

Druhý den dopoledne jsme se vypravili do kuželny TJ Lokomotiva Česká Třebová, kde jsme si vyzkoušeli hraní kuželek a užili si další zajímavou sportovní aktivitu.

Oba dva dny se nám skvěle vydařily a během úterní procházky jsme si vychutnali krásné slunečné počasí. Všichni se budeme těšit na další podobné zážitky.

Učivo dějepisu – 8. ročník (2. pol.)

Přehled učiva dějepisu – 8.ročník (novověk)

Revoluční rok 1848: požadavky rozšíření volebního práva (dosud volili jen zámožní),
odstranění cenzury (kontrola tisku) a zvůle, pevné mzdy atd.
a) Francie: boje na barikádách, útěk krále (Ludvíka Filipa), vyhlášena 2. republika
prezidentem byl zvolen Ludvík Napoleon (pozdější císař Napoleon III.)
b) Německo: neúspěšný pokus o sjednocení (zatím desítky států a státečků…)
c) Itálie: neúspěšný pokus o sjednocení (boje s Rakouskem – Václav Radecký z Radče)
d) české země: 11. 3. v Praze vznikla protestní petice císaři
v červnu pražské svatodušní bouře – potlačeny generálem Windischgrätzem
e) Rakousko: 13. 3. revoluce ve Vídni, střelba; útěk kancléře Metternicha
svolán říšský sněm (parlament) – jednal ve Vídni a pak v Kroměříži
v Olomouci byl vyhlášen nový císař František Josef I. (1848-1916)
v březnu 1849 kroměřížský sněm rozpuštěn – začátek Bachova absolutismu (A. Bach – ministr vnitra)

Viktorie: britská panovnice (+ 1901).  Británie tehdy nejsilnější velmocí světa (největší koloniální říše; vznik moderního průmyslu)
Napoleon III.: francouzský císař 1852-1870. Přestavba Paříže, výboje do Mexika a Indočíny
po porážce s Německem (1870) zbaven trůnu – ve Francii vznikla „třetí republika“
Sjednocení Itálie: dokončeno 1871 (zásluhou Garibaldiho a sardinského krále)
– postupně připojeno Milánsko, Benátsko, Neapolsko i papežský stát
Sjednocení Německa.: dokončeno 1871 (zásluhou pruského kancléře Otto von Bismarcka)
1866 porazil Rakousko (bitva u H. Králové) a 1870 Francii Napoleona III.
Rakousko: v 50. letech trval Bachův absolutismus (kontrola tisku, četnictvo)
1860 přislíbil Fr. Josef I. v Říjnovém diplomu svobody – ministr Bach propuštěn
1867 vyhlášeno Rakousko-Uhersko – ústupek Maďarům
1906 uzákoněno všeobecné hlasovací právo pro muže

České země: soupeření staročechů (František Palacký, F. L. Rieger) a mladočechů (bratři Grégrovi)
snažili se (neúspěšně) obnovit český stát v rámci Rakouska-Uherska
vznikaly další strany: sociální demokraté, agrárníci (statkáři), křesťanské strany aj.
Profesor T. G. Masaryk – bojoval za pravdu (upozornil na podvrh zfalšovaných
Rukopisů) nebo bránil nespravedlivě odsouzeného Žida (hilsneriáda)
Průmysl: 1845 železnice Olomouc-Praha (Česká Třebová železničním městem!)
první automobil R-U: 1898 (Tatra Kopřivnice); v Mladé Boleslavi Laurin & Klement (dnešní Škodovka)
1862 založen Sokol, budování Národního divadla (požár 1881)
1891 slavná Jubilejní zemská výstava v Praze (tramvaj, Petřínská rozhledna…)

Kolonie: a) britské – Indie, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Jižní Afrika, Gibraltar…
b) francouzské – západní a tropická Afrika, Indočína (např. Vietnam)
Sever proti Jihu: občanská válka v USA (1861-1865), prezidentem Abraham Lincoln
boj za zrušení otroctví a celistvost země; vítězství průmyslového Severu
Rusko: 1861 zrušeno nevolnictví (car Alexander II.), samovláda cara ale trvá dál
1905 porážka v rusko-japonské válce, protesty (Krvavá neděle v Petrohradu)
Japonsko: odstranění středověkého šógunátu, rychlá modernizace (reformy Meidži)
Věda: L. Pasteur (výzkum vztekliny), W. K. Roentgen (rentgen:), M. Curie- Sklodowská (chemie), A. Nobel (dynamit), C. F. Benz (auto), N. Tesla, L. Blériot (pilot – poprvé překonal kanál La Mance), bratři Lumiérové (film), R. Diesel (dieselový motor), F. Zeppelin (vzducholoď), G. Eiffel (tvůrce Eiffelovy věže a Sochy svobody), František Křižík (oblouková lampa; tramvaj)
Secese: poslední celosvětový sloh (rostlinné motivy, mnoho detailů a ornamentů: Alfons Mucha, Max Švabinský, Alois Dryák (gymnázium v České Třebové), Josef Fanta (Hlavní nádraží v Praze)
Před 1. sv. válkou: Rakousko-Uhersko obsadilo Bosnu a Hercegovinu, místní Srbové to odmítli – 28. 6. 1914 spáchali v Sarajevu atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este
Rakušany podněcovalo spojenecké Německo; na straně Srbska zase stálo pravoslavné Rusko, Francie a Velká Británie (Dohoda).                                                                     28. července 1914 vypukla Velká válka (1914-1918, tj. 1.světová válka)

8.A Závěr školního roku

Ve středu proběhlo třídní focení, které bylo původně zrušeno kvůli pandemii koronaviru. Naše spolužačka nám vyfotila krásné fotky, které snad budou zdobit naši třídu v devátém ročníku. O dva dny později jsme vyrazili na závěrečný výlet. V pátek jsme byli jako každý rok v Rybníku. Jelikož pršelo, nemohli jsme hrát skoro žádné hry, a tak jsme každý trávili čas jinak. Někdo hrál deskové hry, jiní zveřejňovali aktuální dění na sociálních sítích. Když nepršelo, byla tu možnost jít na hrazdy, kterou využily holky, kluci si vypůjčili míč a šli hrát fotbal. I přes nepříznivé počasí jsme si to všichni užili a strávili pár společných chvil u ohně při opékání špekáčků.

                                                                                                            Vendy Frnková, 8.A

Učivo zeměpisu – 8. ročník (2. pol.)

Přehled učiva zeměpisu – 8.ročník (EVROPA)

JIŽNÍ EVROPA                                                                                                            ŠPANĚLSKO (Madrid): Sierra Nevada (Mulhacén), Pyreneje (Pico de Aneto).          Řeky: Ebro a Tajo. Města: Barcelona (Katalánsko), Sevilla.                                  Gibraltar (britský) + Andorra (knížectví v Pyrenejích)
PORTUGALSKO (Lisabon): mys Roca (nejzápadnější v Evropě). Přístav Porto
ITÁLIE (Řím): Tyrhénské a Jaderské moře. Ostrovy: Sardinie, Sicílie. Povrch: Alpy (Dolomity), Apeniny, sopka Etna, Pádská nížina. Města: Turín (Fiat), Milano, Benátky,
Janov, Florencie. Ministáty: Vatikán, San Marino. Malta (Valletta)
ŘECKO (Athény): Jónské a Egejské moře. O.: Kréta, Korfu, Rhodos. Pol.: Peloponés. Olymp

ZÁPADNÍ EVROPA                                                                                                             VELKÁ BRITÁNIE: Anglie (Londýn), Skotsko (Edinburgh), Wales (Cardiff), Severní Irsko (Belfast). Keltské moře, Severní moře, La Manche. Grampiany (Ben Nevis). Temže.
Birmingham, Manchester, Liverpool, Oxford, Cambridge, Glasgow
FRANCIE (Paříž): Biskajský záliv. Korsika. Bretaň, Normandie. Alpy (Mont Blanc). Seina, Loira, Garonna. Marseille, Štrasburk, Lyon, Bordeaux. Ministát Monako
NIZOZEMSKO (Amsterdam): ústí Rýna. Rotterdam (největší přístav Evropy), Haag, Naarden (hrob Jana Amose Komenského)
BELGIE (Brusel): Ardeny (pohoří známé z bojů 2. světové války). Města: Antverpy, Bruggy
LUCEMBURSKO (Lucemburk – v katedrále hrob Jana Lucemburského; otce Karla IV.)

SEVERNÍ EVROPA
NORSKO (Oslo): Norské a Barentsovo moře (mys Nordkap). Souostroví Lofoty, Špicberky. Nejvyšší hora severní Evropy: Galdhøpiggen. Město Bergen
ŠVÉDSKO (Stockholm): Baltské moře, Botnický záliv. Jezero Vänern. Přístav Göteborg
FINSKO (Helsinki): Finský záliv. Finská jezerní plošina: Saimaa, Inari. Nokia
ISLAND (Reykjavík): Vodnatý ledovec (Vatnajökull); sopka Hekla
DÁNSKO (Kodaň): Jutský pol. Ostrov: Sjaelland. Autonomní Faerské ostrovy

STŘEDNÍ EVROPA
NĚMECKO (Berlín): Alpy (Zugspitze), Ostrov Rujana. Řeky: Dunaj, Rýn, Labe, Odra.
Bodamské jezero. Hamburg, Frankfurt n/Mohanem (letiště)
Spolkové země u hranic s ČR: Bavorsko (Mnichov), Sasko (Drážďany)
RAKOUSKO (Vídeň): Alpy (Grossglockner). Dunaj. Innsbruck, Salcburk, Linec, Štýrský Hradec
ŠVÝCARSKO (Bern): Alpy (Matterhorn), Ženevské jezero. Města: Curych, Ženeva
LICHTENŠTEJNSKO (Vaduz): alpské knížectví
POLSKO (Varšava): Slezská nížina (do 1740 bylo Slezsko české). Tatry Wysokie, Karkonosze. Řeky: Visla a Odra. Města: Krakov, Wrocław; u moře Štětín, Gdaňsk
SLOVENSKO (Bratislava): Vysoké Tatry (Gerlachovský štít), Nízké Tatry (Ďumbier), Malá Fatra. Řeky: Dunaj, Váh, Hron. Města: Košice, Prešov, Žilina, Nitra
MAĎARSKO (Budapešť): Velká uherská nížina. Dunaj, Tisa. Jezero Balaton. Szeged, Debrecín

JIHOVÝCHODNÍ EVROPA
RUMUNSKO (Bukurešť): Černé moře. Povrch: Karpaty, Valašská nížina. Delta Dunaje.
Přístav Constanta
BULHARSKO (Sofie): Rila (Musala, nejv. hora Balkánu). U Černého moře: Varna, Burgas                                                                                                                            Bývalá Jugoslávie: SLOVINSKO (Lublaň): Julské Alpy (Triglav), Postojna (největší jeskyně Evropy
CHORVATSKO (Záhřeb): Dinárské hory. Města Zadar, Split, Dubrovník
SRBSKO (Bělehrad): do 1991 hlavní město Jugoslávie
BOSNA A HERCEGOVINA (Sarajevo): město Mostar
ČERNÁ HORA (Podgorica): zde Boka Kotorská (největší záliv Jadranu)
KOSOVO (Priština): Albánci (90 % obyv.)
SEVERNÍ MAKEDONIE (Skopje): Ochridské jezero (až sem bývalá Jugoslávie:)             ALBÁNIE (Tirana): 60 % obyv. jsou muslimové; byl tu tvrdý komunismus (všude bunkry)

VÝCHODNÍ EVROPA
Bývalý SSSR: RUSKO (Moskva): největší země světa – 17 miliónů km². Kavkaz (Elbrus), Ural. Kaspické moře. Řeky Volha, Kama, Pečora.
Sankt-Peterburg, Volgograd (dříve Stalingrad), Nižnij Novgorod
UKRAJINA (Kyjev): Krym. Řeky Dněpr, Dněstr. Oděsa, Charkov, Doněck
BĚLORUSKO (Minsk): Bělověžský prales.                                                              MOLDAVSKO (Kišiněv): patrně nejchudší země Evropy                                                   Pobaltské státy: LITVA (Vilnjus), LOTYŠSKO (Riga), ESTONSKO (Tallin) – Skype (2003); ve všech třech zemích někdejší periférie Evropy dnes platí euro

Učivo zeměpisu – 7. ročník (2. pol.)

Přehled učiva zeměpisu – 7. ročník (2. pololetí)

A S I E

Rozloha Asie: téměř 45 mil. km² (téměř 30 % souše; největší světadíl)
Počet obyv.: 4,5 miliardy (většina lidstva)
Hranice s Evropou: pohoří Ural, Kaspické moře, Kavkaz, Azovské moře,
Černé moře, průlivy Bospor a Dardanely, Egejské moře                                         Hranice s Afrikou: Suezský průplav (Egypt)
Hranice s Amerikou: Beringův průliv

Moře Atlantského oceánu: Středozemní, Černé
Moře Indického oceánu: Rudé, Arabské (Perský a Bengálský záliv)
Moře Tichého oceánu: Jihočínské (Thajský záliv), Východočínské, Žluté, Japonské,
Ochotské, Beringovo
Ostrovy: Kypr, Cejlon (Srí Lanka), Velké Sundy (Sumatra, Jáva, Borneo, Celebes), Malé
Sundy (Bali, Timor…), Filipíny, Tchaj-wan, Japonské ostrovy (Honšú)
Poloostrovy: Arabský, Přední Indie, Zadní Indie, Korea, Kamčatka, Čukotka

Pohoří: Himálaj (Mount Everest – 8848 m, nejvyšší na světě), Pamír, Hindúkuš, Ťan-šan,
Kavkaz; nejvyšší činná sopka – Ključevskaja (na Kamčatce)
Nejhlubší místo Asie i světa: Mrtvé moře (slané jezero v JZ Asii, -430 m)
Suroviny: ropa (Perský záliv – největší ložiska na světě), černé uhlí (Čína – nejvíc na světě)

Řeky: Ob, Jenisej, Lena, Amur, Jang-c-ťiang, Chuang-che, Mekong, Ganga, Brahmaputra,
Indus, Eufrat, Tigris
Jezera: Bajkal (nejhlubší na světě, hl. 1637 m), Kaspické (největší na světě)
Vegetace: polární pustiny a tundry (u Severního ledového oceánu), tajga (jehličnaté lesy ruské Sibiře, stepi (střední Asie, Mongolsko), pouště (Arabský pol., střední Asie –
zanikající Aralské jezero; v Číně Taklamakan, Gobi), subtropická vegetace
(Turecko), savany (Indie), tropické lesy – džungle (Zadní Indie)

VÝCHODNÍ ASIE
ČÍNA – 9,6 mil. km² (4. největší po Rusku, Kanadě a USA), 1,4 miliardy obyv., Peking
rychle se rozvíjející totalitní velmoc (desítky miliónových měst – největší Šanghaj)
Tři soutěsky – největší vodní nádrž světa (na řece Jang-c-ťiang)
1989: masakr na Náměstí nebeského klidu v Pekingu (největší na světě)
1997 připojila Hongkong (boj za demokracii), ohrožuje TCHAJ-WAN (hl. město Tchaj-pej)
JAPONSKO – hl. město Tokio (s předměstími 40 miliónů obyv., největší město světa), jedna z nejvyspělejších zemí světa (automobily, PC); sopky (Fudži), jediné císařství na světě
Severní Korea (KLDR, Pchjongjang – diktatura), Jižní Korea (Soul), Mongolsko (Ulánbátar)

JIHOVÝCHODNÍ ASIE
INDONÉSIE – nejv. souostroví světa, 280 mil.-4. na světě (nejv. islámská země), hl. m. Jakarta
+ Malajsie (Kuala Lumpur), Thajsko (Bangkok), Barma (Rangún), Laos, Kambodža, Vietnam (Hanoj), Filipíny (Manila)

JIŽNÍ ASIE
INDIE: nejv. demokracie světa (1,3 miliardy obyv.), hl. m. Dillí, dále Bombaj, Madrás, Kalkata + Pákistán (Islámábád), Nepál (Káthmándú), Bhútán, Bangladéš – víc obyvatel než Rusko!

JIHOZÁPADNÍ ASIE
Izrael (židovský stát, velmi vyspělý, hl. město Jeruzalém), Turecko (Ankara), Irák (Bagdád), Irán (Teherán), Sýrie (Damašek), Jordánsko (Amán), Saúdská Arábie (Rijád), Jemen, Omán, Spojené arabské emiráty (v Dubaji nejvyšší budova světa)                   na Kavkazu: Arménie (Jerevan), Gruzie (Tbilisi), Ázerbajdžán (Baku)

STŘEDNÍ ASIE                                                                                                                   východně od Kaspického jezera: Kazachstán (Astana), Turkmenistán (Ašchabad), Uzbekistán (Taškent), Kyrgyzstán (Biškek), Tádžikistán (Dušanbe)

Učivo zeměpisu – 6. ročník (2. pol.)

Přehled učiva zeměpisu – 6. ročník (2. pololetí)

A F R I K A

Rozloha: 30 miliónů km (po Asii a Americe 3. největší světadíl)
Hranice: Gibraltarský průliv, Středozemní moře, Suezský průplav, Rudé moře
Ostrovy: Madagaskar, Kanárské o., Madeira, Seychely, Maskarény (Réunion a Mauricius)
Poloostrov: Somálský (tzv. Africký roh)
Zálivy: Guinejský, Velká Syrta, Adenský
Průliv: Mosambický
Pohoří: Atlas, Tibesti (Sahara), Etiopská vysočina, KILIMANDŽÁRO (5.895 m), Dračí hory
Pánve: Čadská, Konžská, Kalahari (poušť)
Nejnižší místo: Assalská proláklina (- 155 m)
Suroviny: ropa a zemní plyn (sever + Guinejský záliv), zlato a diamanty (jižní Afrika) + měď
Řeky: Nil (6.671 km-nejdelší), Kongo (nejvodnatější), Niger, Zambezi (zde Viktoriiny vdp.)
Jezera: Ukerewe (Viktoriino j.), Tanganika (nejhlubší v Africe), Malawi, Čad (vysychá)
Vegetace: tropické deštné lesy, savany (ráj zvířat), pouště a polopouště, středomořská oblast
Sahel: vyprahlá oblast při okraji Sahary (hladomory, nemoci – malárie atd.)
Počet obyv.: 1,3 miliardy (roční přírůstek asi 20 miliónů!)
Složení obyv.: a) Arabové: – běloši; muslimové (islám) b) černoši (4/5 Afričanů – tropická Af.)

1) SEVERNÍ (ARABSKÁ) AFRIKA:
Maroko (hl. město Rabat), Alžírsko (Alžír), Tunisko (Tunis), Libye (Tripolis), Egypt (Káhira)
2) TROPICKÁ AFRIKA:
Senegal (Dakar), Nigérie (Lagos), Súdán (Chartúm), Etiopie (Addis Abeba), Tanzanie aj.
3) JIŽNÍ AFRIKA:
Jihoafrická republika (hl. m. Pretoria; dále Johannesburg, Kapské Město – u mysu Dobré Naděje)
– zdaleka nejvyspělejší stát Afriky (vyrábí 2/3 el. energie celé Afriky, obrovské zásoby zlata, téměř polovina průmyslu celé Afriky), žije zde bělošská menšina (cca 9 %)

 

A U S T R Á L I E (Australský svaz)

Rozloha: téměř 8 miliónů km²
Poloha: jižní polokoule, omývaná Indickým a Tichým oceánem
Ostrov: Tasmánie
Moře: Korálové, Tasmanovo
Pohoří: Velké předělové pohoří, Australské Alpy (Mount Kosciuszko, 2.228 m)
Podnebí: suché vnitrozemí – pouště (!), nejvíc vláhy má tropický sever a V svahy hor (pasáty)
Řeky: Murray + Darling
Jezero: Eyrovo (12 m pod mořem – nejhlubší místo Austrálie)
Počet obyv: 25 miliónů (3 obyv./km²) – běloši i původní Austrálci. Hlavou je britská královna!
Hl. město: Canberra. Největší jsou: Sydney, Melbourne, Brisbane, Perth, Adelaide, Darwin
Spolkové státy: Západní Austrálie, Jižní A., Nový Jižní Wales, Victoria, Queensland, Tasmánie

N O V Ý Z É L A N D
Hl.město: Wellington (největší – v celé Oceánii – je Auckland).                                           Původní obyvatelé: Maorové (15 % obyv.)                                                                     chov ovcí (kvalitní vlna merino)                                                                                       točil se tu Pán prstenů…

O C E Á N I E
– pevninské, korálové a sopečné ostrovy v Tichém oceánu (Pacifiku)
– člení se na Melanésii (např. Nová Guinea), Mikronésii a Polynésii (Havaj, Tahiti…)

 

A N T A R K T I D A                                                                                                           Rozloha: 14 miliónů km² (větší než Evropa)
– nejchladnější; trvale neosídlený světadíl (jižní pól dosažen 1911 – Nor Roald Amundsen)                                                                                                                         – obsahuje 70-80 % veškeré sladké vody Země (největší ledovec světa)
– drsné a velmi větrné polární podnebí (rekord Země: -89,2°C)

Na cestě k 1. světové válce (8. roč.)

ČÍNA, JAPONSKO a RUSKO na prahu
20. století

Čína a Japonsko se v 18. století izololovaly (=uzavřely) od světa – to zvýšilo jejich zaostalost
– v Japonsku svrhli r. 1868 šóguna (vojenského vládce) a jeho šlechtické samuraje – nastala rychlá modernizace
– v Číně svrhli r. 1911 poslední dynastii Čching (a 6letého posledního císaře Pchu I); vznik republiky

Rusko-japonská válka (1904-1905): spor o Koreu o bohaté území severovýchodní Číny (Mandžusko): světová ložiska uhlí
– v této první moderní válce (zákopy, boj na moři i na souši) byl poprvé poražen bílý muž – nad Ruskem vyhrálo podstatně slabší, ale modernější Japonsko

– v zaostalém Rusku (70 % negramotnost, děsivá bída, hladomory) mezitím stoupal odpor proti carovi Mikuláši II. (poslední Romanovec)
Krvavá neděle (leden 1905): masakr před Zimním palácem (sídlo cara) v Petrohradě: střelba; vypukla revoluce
– po generální stávce car ustoupil a povolil první ruský parlament (duma)
– nakonec ho ale (1906) rozpustil a rozpoutal nový teror (stovky poprav)

BALKÁN. NA CESTĚ K VÁLCE

https://www.slavne-dny.cz/episode/821895/den-kdy-byl-spachan-atentat-v-sarajevu-28-cerven

– na Balkánském poloostrově slábla moc osmanské říše; vypukl spor o její bývalé území (1. a 2. balkánská válka 1912 – 1913)
– Rakousko-Uhersko předtím anektovalo (=připojilo) Bosnu a Hercegovinu (hl. město Sarajevo)
– Srbové (největší národ jižních Slovanů) plánoval sjednotit všechny Jihoslovany ve svém státě
– srbští radikálové (z tajné organizace Černá ruka) proto odmítli rakouskou anexi Bosny
– v Sarajevu spáchali 28. června 1914 atentát na následníka trůnu (synovec Fr. Josefa I.) Františka Ferdinanda d´Este – střílel Gavrilo Princip
– Rakousko chtělo pomstu: 28. července 1914 vyhlásilo Srbsku válku (Rak. podpořilo Německo)
– Na pomoc Srbsku šlo do války Rusko (a Francie + Velká Británie): vypukla 1. světová válka (Velká válka)

https://www.slavne-dny.cz/episode/10003112/den-kdy-zacala-prvni-svetova-valka-28-cervenec

Střední Asie (7. ročník)

STŘEDNÍ ASIE

– oblast kontinentálního podnebí (=letní i zimní extrémy)
– nejhustěji je osídlená úrodná Ferganská kotlina
– ekologické problémy (zánik Aralského jezera; rozšiřování pouští, vysoká úmrtnost)
– bývalé republiky SSSR (do 1991)

KAZACHSTÁN (Astana)
– je zdaleka největší (téměř 3 mil. km²; 18 mil. obyvatel)
– připravuje se přechod na latinku (z azbuky)
– země stepí: obilí, bavlník, vinná réva; chov velbloudů
– těžba ropy ze šelfu Kaspického moře

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10267533580-na-ceste-za-detmi/210562260140015-na-ceste-za-aluou-z-almaty/

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10267533580-na-ceste-za-detmi/210562260140020-na-ceste-za-symbat-ze-sedmirici/

KYRGYZIE (Biškek)
– hornatá země (pohoří Pamír a Ťan-Šan)
– Issyk-kul: jedno z největších horských jezer světa (je větší než Pardubický kraj)
– chov skotu

TÁDŽIKISTÁN (Dušanbe)

– extrémně vysoký (93 % území jsou hory; polovina země leží výš než 3.000 m n. mořem!)
– jsou zde největší horské ledovce Asie

UZBEKISTÁN (Taškent)
– nejlidnatější země Střední Asie (32 mil. obyv.)
– světový vývozce bavlny (2. největší)
– starobylá města (Samarkand, Buchara)

TURKMENISTÁN (Ašchabad)
– zavlažovaná bavlníková pole (90 % tvoří pouště a polopouště)
– diktatura (zákaz bikin, kraťasů nebo černých aut – nyní zákaz používat slovo koronavirus!)