Oceánie (6. B, 6. C)

OCEÁNIE

– souostroví na obrovské ploše Tichého oceánu
– první tudy proplul Fernão Magalhães (1520, 1. plavba kolem světa)
– ostrovy jsou korálové nebo sopečné
– tvoří jen necelé 1% souše Země
– leží v pásmu tropického a subtropického podnebí

a) Melanésie (=černé ostrovy) SV od Austrálie
patří sem: Nová Guinea (2. největší ostrov světa), Šalamounovy ostrovy, Fidži…
b) Mikronésie (=drobné o.)
např. Mariany (Mariánský příkop!), Karolíny…
c) Polynésie (=četné o.)
např. Havajské ostrovy: patří USA, točil se zde Jurský park; jsou tu nejvyšší sopky světa. Hlavní město – Honolulu (400 tisíc obyvatel)

dále Cookovy o., Tahiti aj.

d) NOVÝ ZÉLAND

hl. město je Wellington; největší je Auckland – 1,5 mil. obyv. (největší město Oceánie!)
– Severní a Jižní ostrov
– chov ovcí (kvalitní vlna merino)
– točil se tu Pán prstenů (režisér všech tří filmů je Novozélanďan)
– původní obyvatelé jsou Maorové (dnes 15 % obyvatel)
Zajímavost: NZ je první země světa, která dala ženám hlasovací právo (1893)

Západ na konci 19. století (8. roč.)

PROMĚNY SPOLEČNOSTI (s. 58-61)

– pravidlem byla dlouhá pracovní doba, špatně placená práce žen a dětí (jako dnes v řadě zemí světa; viz video)
– po lepších podmínkách toužilo socialistické hnutí (chtěli nahradit kapitalismus socialismem – důraz na státní, veřejné vlastnictví)
Marxisté (Karel Marx) o to usilovali násilným revolučním bojem (1848: Komunistický manifest), tj. odstraněním buržoazie (továrníků) a vítězstvím proletariátu (dělníků)
– umírnění socialisté žádali pozitivní změny v rámci systému: vyšší plat, volební právo, právo na stávku atd.
– Ženy získaly volební právo nejdřív na Novém Zélandu (1893), v Austrálii, Finsku a Norsku
– v Británii agitovaly pro volební právo žen sufražetky

NACIONALISMUS a IMPERIALISMUS (s. 62-63)

nacionalismus je úsilí o posílení vlastního národa (silnější vlastenectví)
bojovný nacionalismus je ale přesvědčení o nadřazenosti vlastního národa…
– to vedlo k zámořským výbojů a vytváření koloniální říše
– nové kolonie získávalo Německo (např. v Africe – Tanzanie), Itálie (Libye, Somálsko), Belgie (Kongo) nebo Rusko (Kavkaz, střední Asie)
– své kolonie ovládali – ale současně i modernizovali (průmysl, doprava, nemocnice; myšlenky občanské rovnosti)

NOVÉ PRŮMYSLOVÉ VELMOCI (s. 68-69)

USA dosáhly r. 1900 90 mil. obyv. (silné přistěhovalectví z Evropy)
– životní úroveň dělníků byla vyšší než v Evropě – neprosadili se tu socialisté
– 1898 USA zvítězily ve válce se Španělskem – ovládly Kubu, Portoriko a Filipíny (konečný rozklad španělské koloniální říše)
– Dále získaly Havajské ostrovy a ovládly Panamský průplav (1914)

NĚMECKO. Po svém sjednocení (1871; kancléř Bismarck) tu došlo k obrovskému průmyslovému rozvoji – železárny, ocelárny, strojírny (první automobily…)

Bělorusko a Moldavsko (8. roč.)

BĚLORUSKO

Rozloha: 208 tisíc km² (3 ČR)
Obyv.:         9,5 mil.
Hl. město: Minsk

– 70% obyvatel mluví rusky (přestože většinu tvoří Bělorusové)
– rovinatá země s tisíci maličkých jezer
– nejvyšší bod má 345 m n/mořem – výška České Třebové…
Bělověžský prales (přírodní památka UNESCO – při hranicích s Polskem)
– během 2. světové války zabita čtvrtina obyv.!  +  zničeno 70% obydlí…

Současnost: chudý stát ekonomicky závislý na Rusku                                                  – jediná evropská země vykonávající trest smrti
– od 1994 je prezidentem Alexandr Lukašenko („poslední evropský diktátor“); demonstrace jsou tvrdě potlačovány                                                                                   – tajná služba má stále název KGB (jako v Sovětském svazu)
– v zemi platí pracovní povinnost…

MOLDAVSKO

Rozloha: 34 tisíc km²
Obyv.:      3,5 mil.
Hl. město: Kišiněv

nejchudší země Evropy
– odhadem čtvrtina práceschopných pracuje v zahraničí (v Moldavsku je průměrná mzda pouhých 100 USD…)
– hustota zalidnění: 131 obyv./km² (jako v ČR)
– úřední jazyk: rumunština (dřív se jí říkalo moldavština) – jediný románský jazyk východní Evropy
– mezi 1. a 2. světovou válkou součást Rumunska
– řeka Dněstr (hraniční s Ukrajinou) – tzv. Podněstří je obsazeno ruskou armádou
– Moldavsko je zemědělský stát s velmi úrodnou půdou – černozemě (ovoce, zelenina, tabák)
– turisty nejméně navštěvované země Evropy

https://cs.wikipedia.org/wiki/Moldavsko#/media/Soubor:Horse_with_cart.jpg

Ukrajina (8. ročník)

UKRAJINA

Rozloha:  604 tisíc km² (2. největší v Evropě)
Obyv.:        44 miliónů
Hl. město: Kyjev (téměř 3 mil. obyv.)

– západní část (Podkarpatská Rus) byla 1919-1939 československá
– zde v Karpatech leží nejvyšší hora státu (Hoverla; 2.061 m)
– Poloostrov: Krym – 2014 byl anektován (=připojen) Ruskem – mezinárodně to ale nebylo uznáno
– Řeky: Dněpr (střed země)
Dněstr (hranice s Moldavskem)

– silná ruská menšina na východě země (17 % obyvatel Ukrajiny)
– silné náboženské tradice (převažují pravoslavní křesťané)

Duben 1986: havárie jaderné elektrárny Černobyl

https://www.televizeseznam.cz/video/slavnedny/den-kdy-vybuchl-cernobyl-26-duben-150892

Hospodářství: i díky válce na východě velmi chudé
těžba černého uhlí (Donbas; dnes válka s ruskými separatisty)
těžba železné rudy (Krivoj Rog)
– tranzitní země (plynovody a ropovody)

Města: Charkov (2. největší město)
Lvov (do 1939 polské)
Užhorod (za SK hranicí; dnes Zakarpatská Ukrajina)
Oděsa (Černé moře)
Doněck (válkou zničené mezinárodní letiště…)

Zpověď “kluka z paneláku”: jeho návštěva romské osady na Západní Ukrajině

Z ukrajinské nemocnice v Chustu (u rumunských hranic…):

https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/ukrajinska-nemocnice-pro-pacienty-s-koronavirem-pere-v-rezavych-prackach-ze-sovetske-ery-40319271?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Další státy jižní Asie (7. ročník)

Další státy jižní Asie

PÁKISTÁN (hl. město Islámábád),
– Rozloha: téměř 1 mil. km²
– Počet obyv.: téměř 250 miliónů (=čtvrt miliardy; 6. na světě)
– Pákistán je 2. nejlidnatější islámská země na světě (po Indonésii)
– vznikl odtržením od hinduistické Indie (1947)
– dodnes spor s Indií o Kašmír (horské území v Himálaji)
– u řeky Indus se pěstuje rýže + bavlna, pšenice
– další město: Karáčí (15 mil. obyv.)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Povodně_v_Pákistánu_2010

AFGHÁNISTÁN (Kábul)
– jedna z nejzaostalejších zemí Asie
– v minulosti války s Brity a Rusy
– 1979-89 sovětská okupace (až 2 mil. mrtvých, 6 miliónů uprchlo do zahraničí…)
– v 90. letech se dostal k moci islámský Taliban (svržen Američany po útoku na Dvojčata v NY – 11. září 2001)
– budoucnost nejasná; zatím přítomnost vojsk NATO (včetně AČR)
– nedávno v zemi objevena obrovská ložiska kovů: naděje pro zuboženou zemi
– tradiční výroba koberců

BANGLADÉŠ (Dháka)
– přelidněná země o velikosti bývalého Československa – má víc obyvatel než Rusko! (8. v počtu lidí na světě)
– leží v deltě Gangy a Brahmaputry
– pěstuje se rýže, juta (textilní plodina)
– tajfuny, každoroční záplavy (nízko položená země)
– velká chudoba – běžná podvýživa…

NEPÁL (Káthmándú)
– na jeho hranici s Čínou (Tibet) vrcholí Himálaj – Mt. Everest (8.48 m)
– 80 % obyvatel jsou hinduisté (jako v Indii)
– ničivé zemětřesení 2015 (statisíce poškozených domů; tisíce mrtvých)

BHÚTÁN
– maličké království na východě Himálaje

SRÍ LANKA (Kolombo)
– leží na ostrovu Cejlon
– většinu obyvatel tvoří buddhisté (70 %)
– pěstuje se čaj, kaučuk

MALEDIVY (Male)
– ostrovní stát (korálové atoly Indického oceánu) je jako Brno (velikostí i počtem obyvatel:-)
– jeho nejvyšší hora je současně nejnižší na světě (jak to…?)

Práce s atlasem: poloha států jižní Asie:
https://lizardpoint.com/geography/asia-southern-quiz.php

Australský svaz (6. B, 6. C)

Austrálie (obyvatelstvo)

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10169655222-zemepis-sveta/208572230520001-australie/

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10169655222-zemepis-sveta/208572230520002-australie/

– osídlena byla před asi 60 tisíci lety z Asie (černí Austrálci)
Austrálci zde byli do novověku jediní obyvatelé (dnes je jich necelý milion; 3 %)

– Evropany (Holanďany) byla objevena až v 17. století
– Angličan James Cook objevil r. 1770 úrodný východní břeh

https://www.televizeseznam.cz/video/slavnedny/den-kdy-james-cook-objevil-australii-19-duben-152587

– zde brzy založili Sydney (dnes téměř 5 mil. obyv., r. 2000 se zde konaly OH)
– Angličané z Austrálie nejdřív udělali trestaneckou kolonii (pro vězně z Evropy)
– 1851 objev zlata – nastal příval nových osadníků z Evropy

1901 vznikl samostatný stát AUSTRALSKÝ SVAZ (hl. město: Canberra)
– hlavou je (dodnes!) britská královna
– mají velké množství surovin (dovoz do Japonska)
– chov ovcí (je jich 5x víc než lidí!) a skotu
– Města: Sydney (spolkový stát Nový Jižní Wales),
Melbourne (4 mil.; stát Victoria),
Brisbane (Queensland),
Perth (Západní Austrálie),
Adelaide (Jižní Austrálie)
Hobart (Tasmánie)

Práce s atlasem:

Austrálie: státy a teritoria
http://online.seterra.net/cs/vgp/3060

Austrálie a Nový Zéland: města
http://online.seterra.net/cs/vgp/3031

Moderní umělecké směry (a české moderní umění) – 8. roč.

MODERNÍ  UMĚLECKÉ  SMĚRY

IMPRESIONISTÉ – nemalují to, co vidí. Malují podle nálady (imprese = dojem)               Claude Monet (klód mone) je považovaný za “otce impresionismu” (Francouz)               jeho obrazy jsou plné zářivých barev a odrazů – dojem neklidu a životnosti krajiny

 

Paul Cézanne (pól sézan): umělec, který zřejmě nejvíc ovlivnil 20. století                   celý život hledal dokonalost; nedělal žádné kompromisy                                               jeho tvorba nebyla přijímána; žil v ústraní

 

Paul Gauguin (pól gogén) se stejně jako ostatní impresionisté zajímal o exotiku          na rozdíl od nich však “prohnilou Evropu” opustil a 1891 odjel na Tahiti (Pacifik)           ráj ovšem nenašel ani v tropech; vedl bohémský život (alkohol, cigarety; zemřel 54 letý)

 

Vincent van Gogh (vinsent fan choch) byl Nizozemec, ale zamiloval si jižní Francii         jeho překrásné obrazy vydechují gejzírem barev                                                         často maloval pod žhavým sluncem – přetížení, úpaly, duševní porucha…                    posmívali se mu jako tvůrci mazanic; dnes je považován za jednoho z největších malířů

 

U   N Á S ( uč. s. 54 ):                                                                                                         Antonín Chitussi (rodák z Ronova nad Doubravou – okr. Chrudim – měl italské předky) jeho obraz vyšel i na české poštovní známce (1997 nejkrásnější známka roku!)               pohřben je na Vyšehradském hřbitově; velmi slavný krajinář z našeho kraje

 

Antonín Slavíček bydlel mj. v Kameničkách u Hlinska (okr. Chrudim!)                              při koupání ve Zdobnici (přítok Divoké Orlice) ho ranila mrtvice a ochrnul – zemřel 1910 jeho vdova se provdala za malíře Herberta Masaryka (syn T. G. M.)

 

V hudbě impresionismus proslavil zejména Francouz Claude Debussy (klód debisi)      dokázal vylíčit prchavé a neopakovatelné smyslové dojmy (tak jako na plátně malíři)     např.-  zvuky a vůně večera, moře, zahrada v dešti, ohňostroj, pohled na Měsíc…

 

U nás proslul v hudebním impresionismu Vítězslav Novák                                          miloval hory (viz symfonická báseň V Tatrách), na pražském Petříně má sochu… ale zemřel v okrese Chrudim (1949 ve Skutči)

 

Expresionisté nedávali na vnější dojem (jako impresionisté), ale zdůrazňovali vnitřní prožitek – stav duše (možná jste slyšeli o baletu Pták Ohnivák Igora Stravinského…)

Kubisté používaliu geometrické tvary (kostka) – většinou abstraktní; neskutečné:            u jeho počátků stál Pablo Picasso (španělský sochař a malíř)                                    kubistická architektura se objevila pouze v českých zemích (!) – viz uč. s. 55:                   Josef Gočár je autor známého Domu u Černé matky Boží (šli jsme v Praze kolem). Nepocházel z okresu Chrudim (ale rodné Přeloučsko – je odtamtud co by dup)                 moderně přestavěl Hradec Králové i Lázně Bohdaneč  (Gočárův pavilon)

A to nejlepší na konec.                                                                                                       Po 1. světové válce se kubismus přetavil v rondokubismus (=obloučkový kubismus)    jeho pěknou ukázkou je nádraží v České Třebové (dostavěno 1924)                                 Ve stejném slohu byla v našem městě postavena i budova gymnázia (Alois Dryák)

6.C Dějepis – práce č.11 – Krize a zánik Římské republiky

TRAGÉDIE pod HUASCARÁNEM (31.5.1970)

50 let od zániku československé horolezecké výpravy. Kde je zoufalství, tam nechybí ani naděje

Zdeněk Hübner

     31. května 1970, o půl třetí odpoledne, se v jihoamerickém Peru začala chvět zem. Během pár desítek sekund došlo ke katastrofě tak obřích rozměrů, že ji Andy dosud nezaznamenaly. Z povrchu země zmizela města o velikosti České Třebové; v některých dalších přežila sotva desetina. Lavina uvolněného ledu a kamení zasáhla rozsáhlé území v horách; jeden z jejích okrajů osudově zasáhl – a navždy pohřbil – i tábor československých horolezců pod nejvyšší horou tropů. Huascaránem.

Původně mělo patnáct Čechoslováků v plánu vystoupit na nejvyšší horu Severní Ameriky; aljašský Mount McKinley (dnes má hora zpět staré indiánské jméno Denali). Ten plán pocházel z roku 1968, kdy se otevřely hranice – a Čechoslováci se mohli po dlouhých letech poprvé svobodněji nadechnout. Vpádem Sovětské armády v srpnu 1968 byl nadějný rok Pražského jara brutálně ukončen. A za rok bylo horolezcům oznámeno, aby si našli jiný cíl než nepřátelské Spojené státy…

Naši lezci byli zkušení. Když nemohou do Severní, bylo jim na pozvání peruánských horolezců naší vládou milostivě dovoleno odletět do Ameriky Jižní. Cílem byl výstup jižní stěnou na horu Huandoy, kterou se do té doby ještě nikomu nepodařilo vylézt. Během příprav ale došlo k první tragédii: 18. května uklouzl na běžném turistickém chodníčku nešťastnou náhodu nejzkušenější člen expedice, 27letý Ivan Bortel. Pád do třicetimetrové hloubky znamenal konec. Mají se vrátit domů? Rozhodli se zůstat; a vystoupit na méně obtížnou, zato nejvyšší horu Peru – Huascarán.

S mrtvým kamarádem se rozloučili; oplakali ho i s přítomnými indiánskými potomky Inků (viz filmový dokument). Nemohli tušit, že jim všem osud vyměřil už jen pár dnů života. Neudělali chybu; byli zlou náhodou ve špatnou chvíli na špatném místě. Jejich konec pod lavinou sledovali ze vzdálenosti jednoho kilometru členové japonské horolezecké výpravy, která tábořila opodál.

Když se kdekoli dějí zlé věci, přijdou vzápětí ty dobré. Tak tomu u lidí chodí; TÁHNEME ZA JEDEN PROVAZ. Už druhý den po zemětřesení začala do Peru přicházet pomoc ze zahraničí. Kromě USA, Kanady, Kuby, Brazílie, Chile nebo Argentiny ji vyslaly téměř všechny evropské státy; samozřejmě včetně Československa. Do záchranných, vyprošťovacích a zásobovacích prací byly zapojeny desítky letadel a vrtulníků. Přepravily milióny tun potravin, přikrývek, stanů, stavebního materiálu, strojů na odklízení trosek, léků, šatstva. A pitné vody, která v prvních dnech v odříznutých horských oblastech chyběla především. Odvezly tisíce raněných do nemocnic a tisíce dětí do bezpečí. Někteří – Argentinci, Američané a Rusové – během záchranné operace sami položili svůj život.

Našim lezcům už bohužel nebylo pomoci. Podle všech svědectví – jejich kamarádi jsou ještě mezi námi – šlo o mimořádně kvalitní a nadšené sportovce. Dnes by jim bylo sedmdesát, osmdesát let. Nejstarší z nich, ve své době velmi slavný fotograf hor Vilém Heckel, by byl dnes stejně starý jako inženýr Miroslav Zikmund. Byl přesně v mém věku – a říkal, že toto je už jeho poslední výprava…

Je-li něco světlého v této temné kapitole světového horolezectví, pak je to především jedinečný příklad mezinárodní vzájemné pomoci. A využití nejmodernější techniky ve službách lidství.

Protože – jsme lidmi. Naštěstí.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Československá_expedice_Peru_1970