Australský svaz (6. B, 6. C)

Austrálie (obyvatelstvo)

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10169655222-zemepis-sveta/208572230520001-australie/

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10169655222-zemepis-sveta/208572230520002-australie/

– osídlena byla před asi 60 tisíci lety z Asie (černí Austrálci)
Austrálci zde byli do novověku jediní obyvatelé (dnes je jich necelý milion; 3 %)

– Evropany (Holanďany) byla objevena až v 17. století
– Angličan James Cook objevil r. 1770 úrodný východní břeh

https://www.televizeseznam.cz/video/slavnedny/den-kdy-james-cook-objevil-australii-19-duben-152587

– zde brzy založili Sydney (dnes téměř 5 mil. obyv., r. 2000 se zde konaly OH)
– Angličané z Austrálie nejdřív udělali trestaneckou kolonii (pro vězně z Evropy)
– 1851 objev zlata – nastal příval nových osadníků z Evropy

1901 vznikl samostatný stát AUSTRALSKÝ SVAZ (hl. město: Canberra)
– hlavou je (dodnes!) britská královna
– mají velké množství surovin (dovoz do Japonska)
– chov ovcí (je jich 5x víc než lidí!) a skotu
– Města: Sydney (spolkový stát Nový Jižní Wales),
Melbourne (4 mil.; stát Victoria),
Brisbane (Queensland),
Perth (Západní Austrálie),
Adelaide (Jižní Austrálie)
Hobart (Tasmánie)

Práce s atlasem:

Austrálie: státy a teritoria
http://online.seterra.net/cs/vgp/3060

Austrálie a Nový Zéland: města
http://online.seterra.net/cs/vgp/3031

Moderní umělecké směry (a české moderní umění) – 8. roč.

MODERNÍ  UMĚLECKÉ  SMĚRY

IMPRESIONISTÉ – nemalují to, co vidí. Malují podle nálady (imprese = dojem)               Claude Monet (klód mone) je považovaný za “otce impresionismu” (Francouz)               jeho obrazy jsou plné zářivých barev a odrazů – dojem neklidu a životnosti krajiny

 

Paul Cézanne (pól sézan): umělec, který zřejmě nejvíc ovlivnil 20. století                   celý život hledal dokonalost; nedělal žádné kompromisy                                               jeho tvorba nebyla přijímána; žil v ústraní

 

Paul Gauguin (pól gogén) se stejně jako ostatní impresionisté zajímal o exotiku          na rozdíl od nich však “prohnilou Evropu” opustil a 1891 odjel na Tahiti (Pacifik)           ráj ovšem nenašel ani v tropech; vedl bohémský život (alkohol, cigarety; zemřel 54 letý)

 

Vincent van Gogh (vinsent fan choch) byl Nizozemec, ale zamiloval si jižní Francii         jeho překrásné obrazy vydechují gejzírem barev                                                         často maloval pod žhavým sluncem – přetížení, úpaly, duševní porucha…                    posmívali se mu jako tvůrci mazanic; dnes je považován za jednoho z největších malířů

 

U   N Á S ( uč. s. 54 ):                                                                                                         Antonín Chitussi (rodák z Ronova nad Doubravou – okr. Chrudim – měl italské předky) jeho obraz vyšel i na české poštovní známce (1997 nejkrásnější známka roku!)               pohřben je na Vyšehradském hřbitově; velmi slavný krajinář z našeho kraje

 

Antonín Slavíček bydlel mj. v Kameničkách u Hlinska (okr. Chrudim!)                              při koupání ve Zdobnici (přítok Divoké Orlice) ho ranila mrtvice a ochrnul – zemřel 1910 jeho vdova se provdala za malíře Herberta Masaryka (syn T. G. M.)

 

V hudbě impresionismus proslavil zejména Francouz Claude Debussy (klód debisi)      dokázal vylíčit prchavé a neopakovatelné smyslové dojmy (tak jako na plátně malíři)     např.-  zvuky a vůně večera, moře, zahrada v dešti, ohňostroj, pohled na Měsíc…

 

U nás proslul v hudebním impresionismu Vítězslav Novák                                          miloval hory (viz symfonická báseň V Tatrách), na pražském Petříně má sochu… ale zemřel v okrese Chrudim (1949 ve Skutči)

 

Expresionisté nedávali na vnější dojem (jako impresionisté), ale zdůrazňovali vnitřní prožitek – stav duše (možná jste slyšeli o baletu Pták Ohnivák Igora Stravinského…)

Kubisté používaliu geometrické tvary (kostka) – většinou abstraktní; neskutečné:            u jeho počátků stál Pablo Picasso (španělský sochař a malíř)                                    kubistická architektura se objevila pouze v českých zemích (!) – viz uč. s. 55:                   Josef Gočár je autor známého Domu u Černé matky Boží (šli jsme v Praze kolem). Nepocházel z okresu Chrudim (ale rodné Přeloučsko – je odtamtud co by dup)                 moderně přestavěl Hradec Králové i Lázně Bohdaneč  (Gočárův pavilon)

A to nejlepší na konec.                                                                                                       Po 1. světové válce se kubismus přetavil v rondokubismus (=obloučkový kubismus)    jeho pěknou ukázkou je nádraží v České Třebové (dostavěno 1924)                                 Ve stejném slohu byla v našem městě postavena i budova gymnázia (Alois Dryák)

6.C Dějepis – práce č.11 – Krize a zánik Římské republiky

TRAGÉDIE pod HUASCARÁNEM (31.5.1970)

50 let od zániku československé horolezecké výpravy. Kde je zoufalství, tam nechybí ani naděje

Zdeněk Hübner

     31. května 1970, o půl třetí odpoledne, se v jihoamerickém Peru začala chvět zem. Během pár desítek sekund došlo ke katastrofě tak obřích rozměrů, že ji Andy dosud nezaznamenaly. Z povrchu země zmizela města o velikosti České Třebové; v některých dalších přežila sotva desetina. Lavina uvolněného ledu a kamení zasáhla rozsáhlé území v horách; jeden z jejích okrajů osudově zasáhl – a navždy pohřbil – i tábor československých horolezců pod nejvyšší horou tropů. Huascaránem.

Původně mělo patnáct Čechoslováků v plánu vystoupit na nejvyšší horu Severní Ameriky; aljašský Mount McKinley (dnes má hora zpět staré indiánské jméno Denali). Ten plán pocházel z roku 1968, kdy se otevřely hranice – a Čechoslováci se mohli po dlouhých letech poprvé svobodněji nadechnout. Vpádem Sovětské armády v srpnu 1968 byl nadějný rok Pražského jara brutálně ukončen. A za rok bylo horolezcům oznámeno, aby si našli jiný cíl než nepřátelské Spojené státy…

Naši lezci byli zkušení. Když nemohou do Severní, bylo jim na pozvání peruánských horolezců naší vládou milostivě dovoleno odletět do Ameriky Jižní. Cílem byl výstup jižní stěnou na horu Huandoy, kterou se do té doby ještě nikomu nepodařilo vylézt. Během příprav ale došlo k první tragédii: 18. května uklouzl na běžném turistickém chodníčku nešťastnou náhodu nejzkušenější člen expedice, 27letý Ivan Bortel. Pád do třicetimetrové hloubky znamenal konec. Mají se vrátit domů? Rozhodli se zůstat; a vystoupit na méně obtížnou, zato nejvyšší horu Peru – Huascarán.

S mrtvým kamarádem se rozloučili; oplakali ho i s přítomnými indiánskými potomky Inků (viz filmový dokument). Nemohli tušit, že jim všem osud vyměřil už jen pár dnů života. Neudělali chybu; byli zlou náhodou ve špatnou chvíli na špatném místě. Jejich konec pod lavinou sledovali ze vzdálenosti jednoho kilometru členové japonské horolezecké výpravy, která tábořila opodál.

Když se kdekoli dějí zlé věci, přijdou vzápětí ty dobré. Tak tomu u lidí chodí; TÁHNEME ZA JEDEN PROVAZ. Už druhý den po zemětřesení začala do Peru přicházet pomoc ze zahraničí. Kromě USA, Kanady, Kuby, Brazílie, Chile nebo Argentiny ji vyslaly téměř všechny evropské státy; samozřejmě včetně Československa. Do záchranných, vyprošťovacích a zásobovacích prací byly zapojeny desítky letadel a vrtulníků. Přepravily milióny tun potravin, přikrývek, stanů, stavebního materiálu, strojů na odklízení trosek, léků, šatstva. A pitné vody, která v prvních dnech v odříznutých horských oblastech chyběla především. Odvezly tisíce raněných do nemocnic a tisíce dětí do bezpečí. Někteří – Argentinci, Američané a Rusové – během záchranné operace sami položili svůj život.

Našim lezcům už bohužel nebylo pomoci. Podle všech svědectví – jejich kamarádi jsou ještě mezi námi – šlo o mimořádně kvalitní a nadšené sportovce. Dnes by jim bylo sedmdesát, osmdesát let. Nejstarší z nich, ve své době velmi slavný fotograf hor Vilém Heckel, by byl dnes stejně starý jako inženýr Miroslav Zikmund. Byl přesně v mém věku – a říkal, že toto je už jeho poslední výprava…

Je-li něco světlého v této temné kapitole světového horolezectví, pak je to především jedinečný příklad mezinárodní vzájemné pomoci. A využití nejmodernější techniky ve službách lidství.

Protože – jsme lidmi. Naštěstí.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Československá_expedice_Peru_1970

Česká kultura 2. pol. 19. stol. (8. roč.)

ČESKÁ KULTURA 2. poloviny 19. století

Národní divadlo bylo snem mnoha generací – snaha vyrovnat se Němcům (a jiným národům); přispívali na něho chudí i bohatí (včetně císaře)                                              1868 byl položen základní kámen                                                                                    1881 (po mnoha obtížích) konenečně otevřeno – a 1883 (po tragickém požáru) v novorenesančním slohu obnoveno

Generace Národního divadla: umělci, kteří se podíleli na jeho výstavbě (tehdy vesměs velmi mladí; poslední z nich Josef Fanta – postavil i Hlavní nádraží – zemřel až 1954)    hlavní architekti: Josef Zítek a (po požáru) Josef Schulz                                                 malíři:                 Mikoláš Aleš (cyklus Vlast – viz uč. s. 51) a František Ženíšek                                        autorem opony (tamtéž) se stal Vojtěch Hynais                                sochař:               Josef Václav Myslbek (výzdoba foyeru – čti foajé, čili předsálí); jeho                                       dílem je i sv. Václav z Václavského náměstí

V této době skládají své opusy Bedřich Smetana (mj. dirigent Prozatímního divadla; autor opery Libuše) nebo ve světě proslulý Antonín Dvořák (jeho hudbu použilo Apollo 11 na Měsíci; Dvořákovo Largo z Novosvětské symfonie je dodnes oficiální hymnou státu Iowa (USA)

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10177109865-dejiny-udatneho-ceskeho-naroda/211543116230087-narodni-divadlo

České literáty této doby znáte z ČJ (viz uč. s. 49): např. Svatopluk Čech, Josef Václav Sládek, samozřejmě Alois Jirásek, Jaroslav Vrchlický nebo znamenitý Jan Neruda – skvělý novinář; v mnohém předchůdce Karla Čapka                                                       světově uznávaný byl vědec Jan Evangelista Purkyně (biolog, fyziolog)                       ve sportovním světě došel velkého uznání tělocvičný spolek Sokol se svými slety, pro které byl později (po 1. světové válce) v Praze postaven Strahovský stadion…

Zlínský kraj (9. ročník)

ZLÍNSKÝ  KRAJ

Rozloha: 3.963 km²
Obyv.: 580 tisíc
Krajské město: Zlín (75 tis.)

Povrch: Bílé Karpaty (Velká Javořina, 970), Javorníky (Javorník, 1019), Chřiby, Hostýnské vrchy, oba úvaly řeky Moravy (Horno- a Dolnomoravský)
Vodstvo: řeka Morava, Bečva (Rožnovská a Vsetínská), Dřevnice (Zlín)

Města: Zlín (75 tis.), Kroměříž (30), Vsetín (30), Uherské Hradiště (25), Valašské Meziříčí, Otrokovice

ZLÍN. 1894 založil Tomáš Baťa v malém městečku obuvnický závod… (původně nedostal povolení k živosti v Uherském Hradišti…)
1949-90 název Gottwaldov
v současnosti průmyslové a univerzitní město (Univerzita Tomáše Bati)

Hospodářství:
Otrokovice: výroba pneumatik (Barum Continental) + výroba sportovních letadel             Aircraft Industries Kunovice – výroba letadel (neveřejné mezinárodní letiště!)
Rožnov pod Radhoštěm: centrum Valašska (skanzen-Valašské muzeum v přírodě)
Bystřice pod Hostýnem: výroba židlí a ohýbaného nábytku (TON)                           Česká zbrojovka Uherský Brod… (ve městě i hrob rodičů J. A. Komenského)

Turistika: výše zmíněný skanzen v Rožnově p.R., hrad Buchlov, zámek Buchlovice, Uherské Hradiště (centrum Slovácka; festival Letní filmová škola UH), lázně Luhačovice (Vincentka), Velehrad a Hostýn (hlavní poutní místa Moravy), Kroměříž (UNESCO – někdejší zámek olomouckých arcibiskupů + zahrady), slovácká Jízda králů (obce Vlčnov, Hluk, Skoronice – ve Vlčnově každoročně…)

Východní Evropa. RUSKO (8. ročník)

VÝCHODNÍ EVROPA

R U S K Á    F E D E R A C E

Rozloha: 17 mil. km² (největší země světa)
Počet obyv.: 146 mil. (9. na světě)
Hl. město:   Moskva (12,5 mil. – nejlidnatější město Evropy; nejsevernější megapole světa)

Povrch: v evropské části Východoevropská rovina
na asijské hranice nejvyšší pohoří Ruska Kavkaz (Elbrus, 5.642) + Ural                           v asijské části (na Kamčatce) jsou nejvyšší činné sopky Asie

Moře: Černé a Baltské (Atlantský oceán), Barentsovo (Severní ledový oceán)

Řeky: Volha (3.531 km), Kama (její přítok – 6. nejdelší řeka Evropy), Don…
v asijské části Ob, Jenisej, Lena

Jezera: Kaspické moře (největší na světě – velké jako 5 ČR)
Bajkal (nejhlubší na světě – 1640 m hloubky),
Ladožské, Oněžské (dvě největší jezera Evropy)

Obyv.: víc než 100 národů (Rusové asi 85%), Tataři, Čečenci, severské národy…

Náboženství: pravoslavné křesťanství, islám (v povodí Volhy-Tataři + u Kaspického moře – např. Čečenci, Dagestánci – velmi chudé oblasti)

Přístavy: Sankt Petěrburg (Petrohrad; na řece Něvě): kdysi město ruských carů (založené Petrem Velikým 1703; hlavní město Ruska v letech 1712 – 1918)

Murmansk (největší město světa za severním polárním kruhem – více než 300 tisíc obyvatel; leží u Severního ledového oceánu na poloostrově Kola)
Vladivostok (Japonské moře): odtud se před 100 lety vraceli českoslovenští legionáři…

Další města: Kazaň, Volgograd (dříve Stalingrad), na Urale Jekatěrinburg (podle carevny Kateřiny II.). Na Sibiři je nejlidnatější Novosibirsk – a nejchladnější Jakutsk)

Zajímavost: nejdelší železniční trať světa Transsibiřská magistrála (Moskva-Vladivostok 9.300 km); postavena 1913, elektrifikována až 2002 🙂

Rusko v číslech:  https://plus.rozhlas.cz/alexandr-mitrofanov-potize-s-obuvi-a-rozhnevany-kreml-7887372

I N D I E (7. ročník)

J I Ž N Í A S I E

– poloostrov Přední Indie
– nejvyšší velehory světa (Himálaj – Mt. Everest; 8848 m)
– nejstarší náboženství světa (hinduismus)
– za asi 15 let nejlidnatější oblast světa

I N D I E

– republika; největší demokracie na světě
Rozloha:       3,3 mil. km²     (7. na světě)
Počet obyv.: 1,2 miliardy (zatím 2. na světě)
Hl.město:      (Nové) Dillí

Moře: Arabské
Záliv: Bengálský

Nížina: Indoganžská
Podnebí: na úpatí hor subtropické; jinde tropické monzunové (v létě prudké deště)
Řeky: Ganga (pro hinduisty posvátná), Brahmaputra

https://video.aktualne.cz/48-hodin-v/varanasi-mesto-kam-prijizdeji-zemrit-tisice-indu/r~6b93cd9aa1bb11e49e4b0025900fea04/

Vegetace: suché vnitrozemí (Dekanská plošina – savany),
na svazích hor tropické lesy

O b y v a t e l s t v o

– šestina lidstva
– třetina nejchudších lidí světa
– stovky jazyků a národů (!), převažuje hindština a bengálština
Náboženství: hinduismus (kastovní systém; víra v převtělování-reinkarnaci)
islám (severní Indie)
Vznik státu: 1947 (do té doby patřil Angličanům jako Britská Indie… svobodu vybojoval – bez použití násilí! – MAHÁTMA GÁNDHÍ)

https://www.youtube.com/watch?v=XgtuwB_QMuE

https://www.televizeseznam.cz/video/slavnedny/den-kdy-se-gandhi-vydal-na-protestni-solny-pochod-12-brezen-151482

Indická republika: federace (=spojení) 29 spolkových států

Zemědělství: málo výkonné (buvolí potahy); v zemi je nevíc hovězího dobytka na světě (je posvátný)
rýže, bavlna, pšenice, proso
světový vývozce čaje, arašídů a juty
Průmysl:  málo rozvinutý; mají hodně ropy (ropovod zde stavěli Češi) i uhlí
výroba lokomotiv, lodí, ale i počítačů
velké množství filmů (podle města Bombaj – Bollywood)

Města: Bombaj, Kalkata, Váránasí (posvátné město na řece Ganze)

 

AUSTRÁLIE – přírodní poměry (6.B, 6.C)

A U S T R Á L I E

– nejmenší, nejsušší – a nejméně osídlený světadíl (s výjimkou Antarktidy)
– země protinožců

Jméno: „australis“ (česky jižní) – protože se rozkládá na jižní polokouli
– omývá ji Indický a Tichý oceán
– protíná ji obratník Kozoroha
Rozloha: 7,7 mil. km² (asi 100 ČR; )
Počet obyv.: 25 miliónů (3 obyv./km²)

Ostrov: Tasmánie
Moře: Korálové (Velký korálový útes; největší na světě)
Tasmanovo

Povrch: nejvyšší jsou Australské Alpy (2230 m)
Symbol: Ayers Rock (Uluru) – kamenné srdce Austrálie

https://cs.wikipedia.org/wiki/Uluru#/media/Soubor:Uluṟu_(Ayers_Rock),_Sunset.jpg

Podnebí: tropický a subtropický pás; na Tasmánii zasahuje mírný
Srážky: nejsušší je vnitrozemí – pouště (nejsušší světadíl)
nejvíc vláhy má tropický sever (pralesy) a JV Austrálie (zde velká města)
Řeky: 54 % území je bez odtoku (sucho!)
Murray a Darling (délka 3700 km)
Jezero: Eyrovo (současně nejnižší místo Austrálie)

Rostlinstvo: tropické stromy – blahovičníky (eukalypty)
Živočišstvo: vačnatci (klokani, koaly, vakoveverky), četní jedovatí hadi, ptakopysk, ježura… (mnoho endemitů)
národní park Kakadu (zde byl natáčen film Krokodýl Dundee…)