6.C Dějepis – práce č.11 – Krize a zánik Římské republiky

TRAGÉDIE pod HUASCARÁNEM (31.5.1970)

50 let od zániku československé horolezecké výpravy. Kde je zoufalství, tam nechybí ani naděje

Zdeněk Hübner

     31. května 1970, o půl třetí odpoledne, se v jihoamerickém Peru začala chvět zem. Během pár desítek sekund došlo ke katastrofě tak obřích rozměrů, že ji Andy dosud nezaznamenaly. Z povrchu země zmizela města o velikosti České Třebové; v některých dalších přežila sotva desetina. Lavina uvolněného ledu a kamení zasáhla rozsáhlé území v horách; jeden z jejích okrajů osudově zasáhl – a navždy pohřbil – i tábor československých horolezců pod nejvyšší horou tropů. Huascaránem.

Původně mělo patnáct Čechoslováků v plánu vystoupit na nejvyšší horu Severní Ameriky; aljašský Mount McKinley (dnes má hora zpět staré indiánské jméno Denali). Ten plán pocházel z roku 1968, kdy se otevřely hranice – a Čechoslováci se mohli po dlouhých letech poprvé svobodněji nadechnout. Vpádem Sovětské armády v srpnu 1968 byl nadějný rok Pražského jara brutálně ukončen. A za rok bylo horolezcům oznámeno, aby si našli jiný cíl než nepřátelské Spojené státy…

Naši lezci byli zkušení. Když nemohou do Severní, bylo jim na pozvání peruánských horolezců naší vládou milostivě dovoleno odletět do Ameriky Jižní. Cílem byl výstup jižní stěnou na horu Huandoy, kterou se do té doby ještě nikomu nepodařilo vylézt. Během příprav ale došlo k první tragédii: 18. května uklouzl na běžném turistickém chodníčku nešťastnou náhodu nejzkušenější člen expedice, 27letý Ivan Bortel. Pád do třicetimetrové hloubky znamenal konec. Mají se vrátit domů? Rozhodli se zůstat; a vystoupit na méně obtížnou, zato nejvyšší horu Peru – Huascarán.

S mrtvým kamarádem se rozloučili; oplakali ho i s přítomnými indiánskými potomky Inků (viz filmový dokument). Nemohli tušit, že jim všem osud vyměřil už jen pár dnů života. Neudělali chybu; byli zlou náhodou ve špatnou chvíli na špatném místě. Jejich konec pod lavinou sledovali ze vzdálenosti jednoho kilometru členové japonské horolezecké výpravy, která tábořila opodál.

Když se kdekoli dějí zlé věci, přijdou vzápětí ty dobré. Tak tomu u lidí chodí; TÁHNEME ZA JEDEN PROVAZ. Už druhý den po zemětřesení začala do Peru přicházet pomoc ze zahraničí. Kromě USA, Kanady, Kuby, Brazílie, Chile nebo Argentiny ji vyslaly téměř všechny evropské státy; samozřejmě včetně Československa. Do záchranných, vyprošťovacích a zásobovacích prací byly zapojeny desítky letadel a vrtulníků. Přepravily milióny tun potravin, přikrývek, stanů, stavebního materiálu, strojů na odklízení trosek, léků, šatstva. A pitné vody, která v prvních dnech v odříznutých horských oblastech chyběla především. Odvezly tisíce raněných do nemocnic a tisíce dětí do bezpečí. Někteří – Argentinci, Američané a Rusové – během záchranné operace sami položili svůj život.

Našim lezcům už bohužel nebylo pomoci. Podle všech svědectví – jejich kamarádi jsou ještě mezi námi – šlo o mimořádně kvalitní a nadšené sportovce. Dnes by jim bylo sedmdesát, osmdesát let. Nejstarší z nich, ve své době velmi slavný fotograf hor Vilém Heckel, by byl dnes stejně starý jako inženýr Miroslav Zikmund. Byl přesně v mém věku – a říkal, že toto je už jeho poslední výprava…

Je-li něco světlého v této temné kapitole světového horolezectví, pak je to především jedinečný příklad mezinárodní vzájemné pomoci. A využití nejmodernější techniky ve službách lidství.

Protože – jsme lidmi. Naštěstí.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Československá_expedice_Peru_1970

Česká kultura 2. pol. 19. stol. (8. roč.)

ČESKÁ KULTURA 2. poloviny 19. století

Národní divadlo bylo snem mnoha generací – snaha vyrovnat se Němcům (a jiným národům); přispívali na něho chudí i bohatí (včetně císaře)                                              1868 byl položen základní kámen                                                                                    1881 (po mnoha obtížích) konenečně otevřeno – a 1883 (po tragickém požáru) v novorenesančním slohu obnoveno

Generace Národního divadla: umělci, kteří se podíleli na jeho výstavbě (tehdy vesměs velmi mladí; poslední z nich Josef Fanta – postavil i Hlavní nádraží – zemřel až 1954)    hlavní architekti: Josef Zítek a (po požáru) Josef Schulz                                                 malíři:                 Mikoláš Aleš (cyklus Vlast – viz uč. s. 51) a František Ženíšek                                        autorem opony (tamtéž) se stal Vojtěch Hynais                                sochař:               Josef Václav Myslbek (výzdoba foyeru – čti foajé, čili předsálí); jeho                                       dílem je i sv. Václav z Václavského náměstí

V této době skládají své opusy Bedřich Smetana (mj. dirigent Prozatímního divadla; autor opery Libuše) nebo ve světě proslulý Antonín Dvořák (jeho hudbu použilo Apollo 11 na Měsíci; Dvořákovo Largo z Novosvětské symfonie je dodnes oficiální hymnou státu Iowa (USA)

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10177109865-dejiny-udatneho-ceskeho-naroda/211543116230087-narodni-divadlo

České literáty této doby znáte z ČJ (viz uč. s. 49): např. Svatopluk Čech, Josef Václav Sládek, samozřejmě Alois Jirásek, Jaroslav Vrchlický nebo znamenitý Jan Neruda – skvělý novinář; v mnohém předchůdce Karla Čapka                                                       světově uznávaný byl vědec Jan Evangelista Purkyně (biolog, fyziolog)                       ve sportovním světě došel velkého uznání tělocvičný spolek Sokol se svými slety, pro které byl později (po 1. světové válce) v Praze postaven Strahovský stadion…

Zlínský kraj (9. ročník)

ZLÍNSKÝ  KRAJ

Rozloha: 3.963 km²
Obyv.: 580 tisíc
Krajské město: Zlín (75 tis.)

Povrch: Bílé Karpaty (Velká Javořina, 970), Javorníky (Javorník, 1019), Chřiby, Hostýnské vrchy, oba úvaly řeky Moravy (Horno- a Dolnomoravský)
Vodstvo: řeka Morava, Bečva (Rožnovská a Vsetínská), Dřevnice (Zlín)

Města: Zlín (75 tis.), Kroměříž (30), Vsetín (30), Uherské Hradiště (25), Valašské Meziříčí, Otrokovice

ZLÍN. 1894 založil Tomáš Baťa v malém městečku obuvnický závod… (původně nedostal povolení k živosti v Uherském Hradišti…)
1949-90 název Gottwaldov
v současnosti průmyslové a univerzitní město (Univerzita Tomáše Bati)

Hospodářství:
Otrokovice: výroba pneumatik (Barum Continental) + výroba sportovních letadel             Aircraft Industries Kunovice – výroba letadel (neveřejné mezinárodní letiště!)
Rožnov pod Radhoštěm: centrum Valašska (skanzen-Valašské muzeum v přírodě)
Bystřice pod Hostýnem: výroba židlí a ohýbaného nábytku (TON)                           Česká zbrojovka Uherský Brod… (ve městě i hrob rodičů J. A. Komenského)

Turistika: výše zmíněný skanzen v Rožnově p.R., hrad Buchlov, zámek Buchlovice, Uherské Hradiště (centrum Slovácka; festival Letní filmová škola UH), lázně Luhačovice (Vincentka), Velehrad a Hostýn (hlavní poutní místa Moravy), Kroměříž (UNESCO – někdejší zámek olomouckých arcibiskupů + zahrady), slovácká Jízda králů (obce Vlčnov, Hluk, Skoronice – ve Vlčnově každoročně…)

Východní Evropa. RUSKO (8. ročník)

VÝCHODNÍ EVROPA

R U S K Á    F E D E R A C E

Rozloha: 17 mil. km² (největší země světa)
Počet obyv.: 146 mil. (9. na světě)
Hl. město:   Moskva (12,5 mil. – nejlidnatější město Evropy; nejsevernější megapole světa)

Povrch: v evropské části Východoevropská rovina
na asijské hranice nejvyšší pohoří Ruska Kavkaz (Elbrus, 5.642) + Ural                           v asijské části (na Kamčatce) jsou nejvyšší činné sopky Asie

Moře: Černé a Baltské (Atlantský oceán), Barentsovo (Severní ledový oceán)

Řeky: Volha (3.531 km), Kama (její přítok – 6. nejdelší řeka Evropy), Don…
v asijské části Ob, Jenisej, Lena

Jezera: Kaspické moře (největší na světě – velké jako 5 ČR)
Bajkal (nejhlubší na světě – 1640 m hloubky),
Ladožské, Oněžské (dvě největší jezera Evropy)

Obyv.: víc než 100 národů (Rusové asi 85%), Tataři, Čečenci, severské národy…

Náboženství: pravoslavné křesťanství, islám (v povodí Volhy-Tataři + u Kaspického moře – např. Čečenci, Dagestánci – velmi chudé oblasti)

Přístavy: Sankt Petěrburg (Petrohrad; na řece Něvě): kdysi město ruských carů (založené Petrem Velikým 1703; hlavní město Ruska v letech 1712 – 1918)

Murmansk (největší město světa za severním polárním kruhem – více než 300 tisíc obyvatel; leží u Severního ledového oceánu na poloostrově Kola)
Vladivostok (Japonské moře): odtud se před 100 lety vraceli českoslovenští legionáři…

Další města: Kazaň, Volgograd (dříve Stalingrad), na Urale Jekatěrinburg (podle carevny Kateřiny II.). Na Sibiři je nejlidnatější Novosibirsk – a nejchladnější Jakutsk)

Zajímavost: nejdelší železniční trať světa Transsibiřská magistrála (Moskva-Vladivostok 9.300 km); postavena 1913, elektrifikována až 2002 🙂

Rusko v číslech:  https://plus.rozhlas.cz/alexandr-mitrofanov-potize-s-obuvi-a-rozhnevany-kreml-7887372

I N D I E (7. ročník)

J I Ž N Í A S I E

– poloostrov Přední Indie
– nejvyšší velehory světa (Himálaj – Mt. Everest; 8848 m)
– nejstarší náboženství světa (hinduismus)
– za asi 15 let nejlidnatější oblast světa

I N D I E

– republika; největší demokracie na světě
Rozloha:       3,3 mil. km²     (7. na světě)
Počet obyv.: 1,2 miliardy (zatím 2. na světě)
Hl.město:      (Nové) Dillí

Moře: Arabské
Záliv: Bengálský

Nížina: Indoganžská
Podnebí: na úpatí hor subtropické; jinde tropické monzunové (v létě prudké deště)
Řeky: Ganga (pro hinduisty posvátná), Brahmaputra

https://video.aktualne.cz/48-hodin-v/varanasi-mesto-kam-prijizdeji-zemrit-tisice-indu/r~6b93cd9aa1bb11e49e4b0025900fea04/

Vegetace: suché vnitrozemí (Dekanská plošina – savany),
na svazích hor tropické lesy

O b y v a t e l s t v o

– šestina lidstva
– třetina nejchudších lidí světa
– stovky jazyků a národů (!), převažuje hindština a bengálština
Náboženství: hinduismus (kastovní systém; víra v převtělování-reinkarnaci)
islám (severní Indie)
Vznik státu: 1947 (do té doby patřil Angličanům jako Britská Indie… svobodu vybojoval – bez použití násilí! – MAHÁTMA GÁNDHÍ)

https://www.youtube.com/watch?v=XgtuwB_QMuE

https://www.televizeseznam.cz/video/slavnedny/den-kdy-se-gandhi-vydal-na-protestni-solny-pochod-12-brezen-151482

Indická republika: federace (=spojení) 29 spolkových států

Zemědělství: málo výkonné (buvolí potahy); v zemi je nevíc hovězího dobytka na světě (je posvátný)
rýže, bavlna, pšenice, proso
světový vývozce čaje, arašídů a juty
Průmysl:  málo rozvinutý; mají hodně ropy (ropovod zde stavěli Češi) i uhlí
výroba lokomotiv, lodí, ale i počítačů
velké množství filmů (podle města Bombaj – Bollywood)

Města: Bombaj, Kalkata, Váránasí (posvátné město na řece Ganze)

 

AUSTRÁLIE – přírodní poměry (6.B, 6.C)

A U S T R Á L I E

– nejmenší, nejsušší – a nejméně osídlený světadíl (s výjimkou Antarktidy)
– země protinožců

Jméno: „australis“ (česky jižní) – protože se rozkládá na jižní polokouli
– omývá ji Indický a Tichý oceán
– protíná ji obratník Kozoroha
Rozloha: 7,7 mil. km² (asi 100 ČR; )
Počet obyv.: 25 miliónů (3 obyv./km²)

Ostrov: Tasmánie
Moře: Korálové (Velký korálový útes; největší na světě)
Tasmanovo

Povrch: nejvyšší jsou Australské Alpy (2230 m)
Symbol: Ayers Rock (Uluru) – kamenné srdce Austrálie

https://cs.wikipedia.org/wiki/Uluru#/media/Soubor:Uluṟu_(Ayers_Rock),_Sunset.jpg

Podnebí: tropický a subtropický pás; na Tasmánii zasahuje mírný
Srážky: nejsušší je vnitrozemí – pouště (nejsušší světadíl)
nejvíc vláhy má tropický sever (pralesy) a JV Austrálie (zde velká města)
Řeky: 54 % území je bez odtoku (sucho!)
Murray a Darling (délka 3700 km)
Jezero: Eyrovo (současně nejnižší místo Austrálie)

Rostlinstvo: tropické stromy – blahovičníky (eukalypty)
Živočišstvo: vačnatci (klokani, koaly, vakoveverky), četní jedovatí hadi, ptakopysk, ježura… (mnoho endemitů)
národní park Kakadu (zde byl natáčen film Krokodýl Dundee…)

6.C Dějepis – práce č.10 – Punské války

– Toto učivo je v učebnici na stranách 64 – 69 (četba dobrovolná). Velmi pěkně a dostatečně je na toto téma zpracované  video na youtube: Řím 2/5: Punské války | Videovýpisky z dějepisu  (Sleduj pozorně)

zapiš si nebo nalep do sešitu výpisky:   PUNSKÉ VÁLKY zápis

– Můšeš se také podívat na videa:
Punské války z pohledu Kartága
Punské války z pohledu Říma

– Prohlédni si mapky:

 

CHEMIE (8. A, 8. B)

Milí žáci,

 

prosím Vás o nastudování kapitoly UHLÍK, kterou naleznete v učebnici na str. 52. Do sešitu si pořiďte zápis, který je ke stažení na níže uvedeném odkazu (stačí vytisknout a nalepit).

CH8 – UHLÍK

K procvičení látky můžete využít následující odkaz:

https://www.skolasnadhledem.cz/game/1796

Ke shlédnutí doporučuji níže uvedené video se zajímavostmi o diamantu 🙂

Za dobrovolný domácí úkol můžete na internetu vyhledat odpovědi na otázky v přiloženém souboru (nezapomeňte uvést zdroje 😉 ). Odpovědi mi pošlete na e-mail do konce tohoto týdne.

Děkuji.

 

S pozdravem a přáním krásného dne

Mgr. Klára Stránská

Rozmach českého průmyslu v 19. století (8. roč.)

– průmysl byl zatím většinou v německých rukou
– vznikaly cukrovary (kostkový cukr 1. na světě v Dačicích 1843 – viz video na konci)                       pivovary (z 11 nejstarších pivovarů světa jsou 3 české!)
sklárny a porcelánky (první česká vznikla 1792 v Horním Slavkově na Karlovarsku)

– strojírenské závody: Škoda Plzeň (1869 Ing. Emil Škoda: výroba zbraní, zařízení pro cukrovary a pivovary…)
                                   Tatra Kopřivnice (1850 Ignác Šustala: dílna na výrobu kočárů; později železniční vagóny a 1898 Präsident (první automobil v Rakousko-Uhersku; průměrná rychlost 22 km/h)
                                    Laurin & Klement (1895 výroba jízdních kol v Mladé Boleslavi; později motocykly a 1905 i automobily)
                                    František Křižík založil v Praze první český elektrotechnický závod (1887 elektrické osvětlení Jindřichova Hradce – 1. v Rakousko-Uhersku)
                                    Emil Kolben založil v Praze další elektrotechnický závod (později slavná vysočanská ČKD – Českomoravská-Kolben-Daněk)

Přehlídkou rozvoje a vyspělosti českého průmyslu (a české podnikavosti!) se po bojkotu německých průmyslníků stala slavná Jubilejní zemská výstava v Praze (1891):
2,5 miliónu návštěvníků (!) včetně císaře Františka Josefa I.
tehdy byla vybudována Petřínská rozhledna (s lanovkou) a zřízena první tramvajová linka v Praze (Fr. Křižík; ovšemže:-)

Začátky nebyly vůbec jednoduché… A bacha, do března 1939 se u nás jezdí vlevo!!!  .-)